Byl jednou jeden malý chlapec jménem Honza, který měl jednu velkou zálibu – rád odpočíval a lenošil. Ráno, když zazvonil budík, vždycky si říkal: „Ještě pár minut, ještě pár minut…” a zůstal ležet v posteli, zatímco slunce venku krásně svítilo.

Jednoho dne se mu ve snu objevil kouzelný skřítek, který mu řekl: „Ahoj, Honzo! Jsem Skřítek Práce a přišel jsem tě navštívit. Mám pro tebe důležitý úkol. Chci ti ukázat, jak je krásné pracovat a být aktivní.”

„Ach, skřítku, já mám raději spánek a lenošení. Práce mě unavuje!” – odpověděl Honza a zívnul.

Skřítek se usmál a řekl: „Pojď se mnou, ukážu ti, co se stane, když se nikdy nebudeme snažit něco dělat.”

A tak Honza následoval skřítka na kouzelnou louku, kde rostly barevné květiny, a uviděl, jak se jedna květina snaží vyrost a rozkvést. „Podívej se, jak se tato květina snaží každé ráno natahovat k slunci,” vysvětlil Skřítek. „A teď se podívej na tu druhou – ta zůstala bez pohybu, protože se nikdy nesnaží vyrost.”

Honza viděl, jak druhá květina pomalu vadne a ztrácí barvu. „A takhle to vypadá, když nic neděláš, Honzo,” řekl Skřítek. „Lenošení může být příjemné na chvíli, ale pokud chceš růst a rozkvést, musíš se snažit.”

Honza se zamyslel. „Ale skřítku, já se bojím, že se unavím. Co když nebudu mít dost sil?”

„Nezáleží na tom,” odpověděl Skřítek. „Každý malý krok ti přinese sílu. A věř mi, že když začneš, zjistíš, jak zábavné a uspokojující to může být.”

Ráno se Honza probudil a cítil se trochu jinak. I když stále miloval lenošení, rozhodl se, že dnes udělá alespoň jednu malou věc. Uklidil svůj pokoj, zalil květiny a pomohl mamince připravit snídani.

A víte co? Jakmile začal pracovat, cítil se mnohem lépe. Začal si užívat radost z malých úkolů a uvědomil si, že být aktivní mu přináší spoustu štěstí.

Od toho dne už Honza nebýval tak líný a každý den se těšil na nové úkoly, které ho čekaly. A když se vrátil domů po celém dni plném práce, mohl si užít i chvíli odpočinku, věděl však, že je to zasloužený odpočinek po dobré práci.