Tomáš byl malý chlapec s kudrnatými vlasy a zvědavými očima. Miloval dobrodružství, ačkoliv většinu z nich zažíval doma v kuchyni nebo na zahradě. Rony byl jeho nejlepší kamarád, ale nebyl to obyčejný kluk – byl to malý robot s kulatým tělem a zářivýma modrýma očima. Rony se učil, jak funguje lidský svět, a Tomáš mu s tím rád pomáhal.

Jedno deštivé odpoledne se Tomáš rozhodl, že naučí Ronyho něco nového – vařit! A co by mohlo být jednoduššího než palačinky?

„Tak Rony, budeme potřebovat mouku, mléko, vajíčka a špetku soli,“ vysvětloval Tomáš, zatímco vytahoval ingredience ze skříně.

Ronyho oči modře zazářily. „Rozumím, Tomáši! Mouka, mléko, vajíčka, sůl!“ zopakoval a nadšeně se pustil do práce.

Tomáš opatrně rozklepl vajíčka do mísy. Rony chtěl pomoci, ale neodhadl svou sílu a jedno vajíčko mu vyklouzlo z rukou. Rozprsklo se na podlahu.

„Nevadí,“ řekl Tomáš a setřel nepořádek. „Musíš být jemnější.“

Rony pomalu přikývl. „Jemnější. Rozumím!“

Společně smíchali ingredience, dokud nevzniklo hladké těsto. Pak Tomáš nalil trochu oleje na pánev a zapnul sporák.

„A teď nalijeme těsto na pánev,“ ukázal Ronymu.

Rony opatrně zvedl mísu a naklonil ji. Těsto vyteklo… ale ne na pánev, nýbrž na kuchyňskou linku!

„Ach ne!“ vykřikl Rony. „Tomáši, palačinky nefungují!“

Tomáš se zasmál. „To nevadí, prostě to zkusíme znovu.“

Tentokrát to Rony udělal správně. Palačinka se pomalu smažila a Tomáš ji obratně otočil ve vzduchu.

„Wow!“ řekl Rony. „Chci to taky zkusit!“

Tomáš mu podal obracečku. „Dobře, ale buď opatrný!“

Rony zkusil otočit palačinku… ale výbuch! Palačinka vylétla do vzduchu, přistála na stropě a pomalu sjela dolů přímo na Ronyho hlavu.

Tomáš se rozesmál tak, že mu tekly slzy. „Myslím, že příště si vezmeme menší pánev.“

Rony si sundal palačinku z hlavy a ochutnal ji. „Mmm! Je dobrá!“

Najednou se ozvalo zaklepání na dveře. Byla to Tomášova maminka. „Co to tady tak voní?“ zeptala se s úsměvem.

„Učíme se vařit!“ odpověděl nadšeně Tomáš.

Maminka se podívala na nepořádek v kuchyni a povzdechla si. „Vidím, že jste měli hodně práce. Co kdybychom udělali palačinky společně?“

A tak se Rony, Tomáš a maminka pustili do další várky palačinek. Tentokrát už všechno šlo hladce, a dokonce Rony zvládl otočit palačinku bez nehody.

Nakonec si všichni společně sedli ke stolu a pochutnávali si na hromadě voňavých palačinek. „Bylo to skvělé dobrodružství!“ řekl Rony spokojeně.

Tomáš přikývl. „A příště můžeme zkusit upéct dort!“

Maminka se usmála. „Dobře, ale nejdřív trochu uklidíme.“

Všichni se rozesmáli a pustili se do úklidu, zatímco v kuchyni stále voněly čerstvě upečené palačinky.